|
|
Osídlení v Telči v 18. století na základě pramenů městské a katastrální provenience
MAREČEK, Jakub
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil osídlení v Telči v 18. století na základě pramenů městské a katastrální provenience. Toto téma jsem si vybral z toho důvodu, protože mu dosavadní historický výzkum nevěnoval příliš pozornosti. V první kapitole svého pojednání představím práce, jež byly dějinám města dosud věnovány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, kterou dějinnou epochu považovali za období největší prosperity a jak pohlíželi na město v 18. věku. Druhou kapitolu věnuji pramenům městské a katastrální provenience, čímž představím a zhodnotím prameny s nimiž budu pracovat. Třetí kapitolu se věnuji zřízení regulovanému magistrátu v Telči. Ve čtvrté kapitole přiblížím vývoj městského osídlení u nás v 17. a 18. století a Telč do něj zasadím. Pátou kapitolu věnuji samotnému městu. Nejprve se zaměřím na jeho dějiny ve zmíněném období, obyvatele, vnější popis, nahlédnu do Vnitřního Města a na závěr kapitoly se budu věnovat sociální skladbě jeho obyvatel. Tuto skladbu pak detailněji přiblížím na třech domech stojících na náměstí a jejich vlastnících. Na závěr se zaměřím na majetkovou městských radních, kteří stáli v čele města v letech 1762, 1766, 1768 a 1770.
|
|
|
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
|
|
|
Církevní správa v josefínské době a vliv vydání tolerančního patentu na český venkov
BEČVÁŘ, Stanislav
Bakalářská práce zaměřená na období s časovým ohniskem v roce 1781 se věnuje hlavně osobním vzpomínkám v pamětech pelhřimovských měšťanů a duchovních na předtoleranční a raně toleranční dobu, doplněné o výpovědi pramenů církevní a městské správy. Stěžejním cílem práce je zmapovat vlivy tolerančního patentu a reakce na jeho vydání. V první kapitole se zabývám prostorem v trojúhelníku ohraničeném pojmy náboženství, stát a církev. Na základě prací Zdeňka R. Nešpora, Evy Melmukové, Rudolfa Zubera, Bohumila Zlámala a dalších se tento prostor snažím zasklít mozaikou vybraných aspektů lidského bytí a skrze ní pak nahlédnout do života pelhřimovského měšťana Filipa Ignáce Dremsy a Antonína Štěpána, vikáře Vincence Josefa Rubricia, děkana Vojtěcha Holého a moravečského pastora Jana Szalatnaye, zaznamenaného v jejich pamětech. Jimi se výhradně zabývá kapitola druhá. Pramenným základem se pro tuto práci staly především jejich vydané paměti. Dále archiválie z Vikariátního úřadu Pelhřimov, Farního úřadu Nová Cerekev a Archivu města Pelhřimov uložené ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Tyto prameny, ovšem pouze s doprovodem dosud vyšlých prací na toto téma, mi umožnily další pohled na toleranční patent a jeho vnímání obyčejnými lidmi na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
|
|
|
Konflikty měšťanů v Českých Budějovicích v letech 1547-1560 ve světle Knihy svědeckých výpovědí
SAHULA, Jan
Bakalářská práce Konflikty měšťanů v Českých Budějovicích v letech 1547-1560 ve světle Knihy svědeckých výpovědí si klade za cíl zrekonstruovat konflikty mezi obyvateli raně novověkého města, konkrétně královského města České Budějovice. Zaměří se na rozmezí let 1547-1556. Práce vychází z Knih svědeckých výpovědí, které se z uvedených let dochovaly v Archivu města České Budějovice. Předmětem zájmu budou spory trestněprávní a civilněprávní, zejména spory majetkové, násilné trestné činy, spory o testamenty či krádeže. Cílem práce bude kromě popisu a klasifikace konfliktů, do kterých měšťané vstupovali, snaha odhalit myšlenkový svět měšťana, který se odráží v jednotlivých výpovědích.
|
|
|
Svět rokycanských měšťanů a měšťanek ve světle jejich testamentů v 16. až 18. století
KALOUSOVÁ, Václava
Diplomová práce Svět rokycanských měšťanů a měšťanek ve světle jejich testamentů v 16. až 18. století vychází ze studia dvou knih posledních vůlí, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu Rokycany. Pramennou základnu dále rozšiřuje dobová preskriptivní literatura, tzv. knihy o dobré smrti, kniha rokycanského mariánského bratrstva a registra kostelní. Postupně byla věnována pozornost proměně rokycanské testamentární praxe, obrazu zbožnosti v kšaftech a vnímání smrti. Dále se autorka práce zaměřila na to, jak vypovídají testamenty o struktuře raně novověké rodiny, sociálním okolí testátora a hmotné kultuře měšťanských domácností. Součástí práce je obrazová příloha.
|
|
|
Rokycanští měšťané v zrcadle testamentů na počátku předbělohorské doby (1517-1550)
KALOUSOVÁ, Václava
Bakalářská práce Rokycanští měšťané v zrcadle testamentů na počátku předbělohorské doby (1517-1550) se zabývá testamenty, které se dochovaly ve Státním okresním archivu Rokycany. Úvodní části se zaměřuje na formální podobu testamentu a rokycanskou kšaftovní praxi. V další kapitole je ukázáno, jaké bylo složení testátorů, jaký byl jejich rodinný stav a jakému se věnovali povolání. Pohlíží na to, jak testamenty vypovídají o raně novověké rodinné struktuře a o okolních vztazích testátora mimo rodinu. Následně jsou nastíněny představy a vnímání smrti v raném novověku a odkazy církevním institucím a to, jaký byl jejich účel. Předposlední kapitola je věnována hmotné kultuře rokycanských měšťanů. Součástí bakalářské práce je výběrová edice rokycanských kšaftů.
|
host ::
RSS.